Josef Sudek (1896-1976)

OKNO MÉHO ATELIERU

1944-1953 Černobílá bromostříbrná fotografie na polomatném papíru, původní či raná autorská zvětšenina z konce 50. let. let. 235x176 mm (238x181 mm). Verso tužkou poznámky cizí rukou a inventární číslo Bruce Silverstein gallery, New York. Za německé okupace se Sudek zcela odpoutal od dobových uměleckých snah a směrů, koncentroval se na svou vlastní tvorbu a cestu, zklidnění, zvnitřnění a kontemplaci, na nejprostší náměty, jako byla jeho zahrádka a vlastní ateliér, konkrétně pak hlavně jeho proslulé okno. Na okně spočívaly jednoduché předměty jako kytička, oblázek, sklenice, cibule či kousek zmuchlaného papíru. Zde také postupně klíčil nápad odpojit tyto předměty od parapetu a učinit z nich nezávislá zátiší. Soukromá sbírka, Česko Repr.: L. Linhart - J. Sudek, Josef Sudek - Fotografie. SNKL Praha 1956, č. 151; A. Fárová, Josef Sudek, TORST Praha 1995, s. 83 (jako "Výhled z mého okna") a s. 89-91. v nejtemnějších partiích velmi slabě vystupující stříbro Stav A.

Josef Sudek se narodil v Kolíně nad Labem, navštěvoval řemeslnickou školu v Kutné Hoře, poté se vyučil v Praze knihařem a začal fotografovat. Při účasti v bojích 1. světové války, kde také fotografoval, přišel zásahem granátu o pravou paži. Po válce odmítl c. k. trafiku pro válečné veterány, prý proto, že „bylo jaro a štěbetali vrabci“. Od r. 1920 člen ČKFA, zakládající člen Fotoklubu (1922-1924). V letech 1922-1924 studoval na SGŠ u prof. K. Nováka. Po odchodu z Českého klubu fotografů amatérů založil spolu s J. Funkem a A. Schneebergerem roku 1924 ČFS (asi 1924-1930). 1927 získal společně s A. Schneebergerem fotoateliér, který využíval spolu se sestrou až do smrti. Mezi léty 1927–1936 pracoval pro nakladatelství Družstevní práce, kde pro L. Sutnara fotografoval v duchu funkcionalismu. Spolupracoval také např. s Pestrým týdnem. Od roku 1927 užíval zahradní ateliér na Újezdě, založil si firmu a stal se vyhledávaným odborníkem, tvořícím v duchu nové věcnosti. Ve své tvorbě se inspiroval dílem D. J. Růžičky, A. Stieglitze, C. H. Whita a americkým puristickým piktorialismem. Námětově se věnoval především reprodukci uměleckých děl, portrétu, žánru, pražské architektuře, náladové krajině a zátiší. Po Sudkově smrti darovala sestra Božena Sudková jeho fotografické dílo Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze a sbírku výtvarného umění Národní galerii, část jeho odkazu získala také např. Moravská galerie či Ústav dějin umění AV.